Výzkum střídavé péče

Střídavá péče se může zdát jako okrajové téma, ale je průsečíkem zásadních vývojových trendů v oblasti rodinného života.

AKTUÁLNĚ K VÝZKUMU >>>>      

O VÝZKUMU A METODĚ >>>>   

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY >>>>

První velký výzkum střídavé péče v České republice realizuje Ústav populačních studií při FSS MUNI.

Cílem projektu je: 1) sociologicky popsat praxi střídavé péče v České republice 2) zmapovat postoje české veřejnosti ke střídavé péči a 3) zpracovat a českému publiku zprostředkovat rešerši zahraničních výzkumů na téma důsledků střídavé péče.
Za tímto účelem provádíme rozhovory s 1) rodiči,  2) dospělými dětmi, které střídavou péčí prošly a 3) odborníky/odbornice

 

Jaro/léto 2019: Nová etapa výzkumu - rozhovory s rodiči ukončeny, nyní zkoumáme zkušenosti těch, kteří střídavou péči prožili jako děti, a sbíráme informace od odborníků.

Možnost bydlet po rozvodu či rozchodu střídavě s oběma rodiči je v ČR od roku 1998. Podle statistik prošlo za tu dobu střídavou péčí v Česku 45 tisíc dětí. Podstatná část z nich již vstoupila do dospělosti a může se nyní ohlédnout, jaká vlastně zkušenost s péčí obou rodičů byla. Jak nyní hodnotí svůj příběh? Doporučili by střídavou péči, nebo ne? Jaký je jejich vztah s rodiči a jak nyní vnímají vliv rozvodu a střídavé péče na svůj život? 

Jaký je pohled odborníků na střídavou péči? Jak ji vidí z odlišné perspektivy sociální pracovníci OSPOD, psychologové, právníci, manželští poradci, soudci... 

Chcete se zúčastnit?

1) Hledáme dospělé (18+) lidi, kteří prožili střídavou péči jako děti. Po rozvodu či rozchodu svých rodičů, v libovolném věku a libovolné délce. Jde nám o popis zkušeností, ať už jsou negativní či pozitivní. 

2) Hledáme odborníky, kteří se s problematikou střídavé péče setkávají 

Jak se do výzkumu zapojit?

Je několik možností, které jsme připravili a mnoho dalších možností, které mohou napadnout vás, budeme rádi, když se ozvete!

VYPLNIT DOTAZNÍK PRO MLADÉ DOSPĚLÉ SE ZKUŠENOSTÍ SE STŘÍDAVOU PÉČÍ - ODKAZ NA FORMULÁŘ DOTAZNÍKU POSKYTNOUT ROZHOVOR - ZKUŠENOST DÍTĚTE SE STŘÍDAVOU PÉČÍ - formulář pro kontakt POSKYTNOUT ROZHOVOR - ODBORNÍCI A ODBORNICE - formulář pro kontakt NAPSAT, CO SI O TOM MYSLÍTE - FORMULÁŘ PRO TEXT

 

Může být věda o rozchodu a péči, o lásce?

Domnívám se, že může! Nebude to věda, která měří a predikuje, nebude ani tak přesná, ale mám za to, že je potřebná. Životy, které žijeme, nejsou ovlivněny jen naší vlastní vůlí, ale také okolnostmi. Někdy se hodí vědět jak a proč. Rozváděli bychom se, kdyby to nikdo kolem nás nedělal? Jak by vypadala láska, neznat hollywoodské filmy? Měli bychom více dětí, kdybychom měli více peněz, větší byty, nebo méně stresu, méně svobody? Rozmanité vlivy lze zkusit popisovat, dávat do souvislostí, pochopit. Naše přístupy k věcem i tak intimním, jako je láska, rodičovství, sex, jsou prožívány vždy v kontextu dané doby, dané kultury. Vědecká perspektiva v tomto ohledu nabízí pokus zaujmout různé úhly pohledu a pochopit, jak se kultura naší doby odráží v našich vlastních rozhodnutích a jak se my podílíme na jejích proměnách. 

Jednou ze zásadních proměn současné společnosti je vývoj rodinného života. Není to krize, ani zánik, ale změna. Střídavá péče je jednou z nich, příznačnou pro další, proto jsme ji vybrali k výzkumu. Zároveň také proto, že v České republice je poměrně nová, budí kontroverze a moc se o ní zatím neví. Jak se žije rodičům a dětem ve střídavé péči? Jaké důsledky lze očekávat? Jak se změní porozvodová partnerství a uspořádání rodin? Tyto otázky chceme řešit prostředky sociologického výzkumu. Začali jsme na podzim 2018 rozhovory s rodiči, nyní pokračujeme rozhovory s dětmi, které prošly střídavou péčí.

Součástí výzkumu jsou data z rozsáhlých reprezentativních šetření European Values Study a Proměny české společnosti: panelové šetření.

Zároveň však budeme využívat výzkumné techniky formou otevřených dotazníků, či kvalitativního rozhovoru.

 

A teď trochu teoretičtěji:

Zásadní proměny v pojetí partnerských vztahů můžeme historicky stopovat až k počátkům modernity, tedy přelomu 18. a 19. století, nicméně jejich akcelerace s proměnou genderových rolí, sexuality a důrazem na prožívání emocí je charakteristická pro druhou polovinu dvacátého století. Jednoduše řečeno partnerské vztahy se v éře individualizace vyvinuly do podoby svobodně prožívaného vzájemného emočního uspokojení, což na druhé straně zvyšuje jejich křehkost.

Proměny rodičovství jsou historicky časovány podobně – k pozvolným změnám dochází již dvě století, nicméně během posledních padesáti let se některé aspekty proměňují fundamentálně – například počet dětí v rodině a s tím související přístup rodičů k jejich výchově. Nikdy v historii nebyla rodičovská praxe tolik reflexivním a problematizovaným jednáním – od početí hledáme informace a  přemýšlíme o screeningových testech, vhodných formách porodu, očkování, plenkování, šátkování, vhodných školkách, školách a výchovných metodách. Kauzální propojení mezi chováním rodičů a šancemi dětí se pod vlivem výzkumů zdá být tak pevné, že je až těžké je unést.

Rostoucí křehkost a vypověditelnost partnerství se tedy dostává do protikladu s požadavky na rodičovství. Výsledkem jsou úvahy, jak se rozvádět a rozcházet tak, abychom co nejméně ubližovali svým dětem. Tyto úvahy nebyly v dřívějších dobách tak obvyklé – to, co bylo na rozvodu nejvíce problematické, byl slib věrnosti partnerů s transcendentní garancí skrze svátost manželství. Situace dětí byla pochopitelně také předmětem morálních úvah, ale až v druhém plánu. Ostatně v patriarchální rodině byly děti po rozvodu automaticky považovány za předmět otcova rozhodnutí. Nyní spolu s tím jak opouštíme představu, že manželství by mělo vytrvat alespoň kvůli dětem začínáme uvažovat nad tím, zda se lze rozejít jako rodiče. Postupně přibývá hlasů, které říkají: jako partneři se můžete rozejít, ale jako rodiče jste stále propojeni. Střídavá péče tak vytváří novou podobu vztahů, jdoucích napříč tradičními kategoriemi manželství, partnerství, rodiny, příbuzenství, péče, lásky a zodpovědnosti. V tom je unikátním průsečíkem trendů vývoje současné rodiny.

 

Kdo výzkum dělá a jaké je jeho využití?

Tento výzkum je realizován Ústavem populačních studií, což je výzkumné pracoviště při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Výzkum je částečně financován z rozpočtu Grantové agentury ČR a částečně z rozpočtu Fakulty sociálních studií.

Výsledky výzkumu budou využity pro různé formy publikací: knihu pro širší i odbornou veřejnost, články do odborných periodik, prezentace na oborových konferencích.

 

Hlavním řešitelem výzkumu je:

Mgr. Petr Fučík, PhD.


kancelář: 3.56
Joštova 218/10
602 00 Brno

Zobrazit na mapě

telefon: 734 530 305
e‑mail:

(c) autorem objektu, jenž je talismanem výzkumu, je Milan Magni